Jak by měl člověk pracovat s Písmem? Musí se držet Slova a zároveň se jím nechat uchopit. To se stane tak, že Slovu budeme naslouchat, číst ho, rozjímat nad ním a memorovat si ho (naučit nazpaměť). Tyto čtyři aspekty ale nebudou stačit. Jako na čtyřech prstech leží Bible, tak ji lze snadno shodit. Ještě tu musí být jeden prst, palec, díky tomu ruka celou Bibli uchopí. Tím palcem je to, že to Slovo také poslechneme, aplikujeme. Zároveň jestli má být Slovo pochopeno, člověk musí být znovuzrozen.
Co se týče nových věřících, jak bychom k nim měli přistupovat? Asi tak, abychom si uvědomili že naším hlavním cílem není někoho konvertovat. Hlavním cílem je činit učedníky. Tito noví věřící nyní budou čelit novým výzvám. Představme si, že se nějaký Čech narodí v Čechách. Svou kulturu se nemusí učit, učí ho to, že v této naší zemičce vyrůstá. Pak se ale náš Čech přestěhuje třeba do Číny. Nyní se o kultuře Číny bude muset hodně naučit, protože jí nezná, nevyrostl tam a ještě ani netuší, že spousta věcí se tam bude dělat naprosto jinak než doma. Takže když se během života staneme občanem jiné země, musíme se o té zemi mnoho naučit. Stejně tak je to s Božím královstvím - není snad jeho kultura naprosto odlišná od kultury světa?
Jak se tedy naučit o kultuře Božího království, které je teď náš Čech občanem, protože uvěřil? K tomu je určená naše práce - křesťanské vzdělávání. Máme budovat mosty mezi dvěma světy - mezi světem Bible a světem studenta. Naším úkolem je tedy efektivně přenést to, co je v Boží kultuře, ve světě Bible, do světa studenta. Jaké jsou tedy ty mosty?
1. Učíme se, jak Bibli studovat.
2. Zaměříme se na studenty - co o nich musíme vědět, abychom měli nějaké společné body, ze kterých pak můžeme vycházet?
3. Organizace a plánování vzdělávání, organizace toho přenosu ze světa Bible do světa studenta.
4. Vyučování - metody (třeba metoda indoktrinace pro děti, metoda dialogu, konverzace...)
5. Hodnocení - zjistit, jak dobře jsme učivo dokázali předat
Takže to vypadá, že je vzdělávání především o předávání informací. Ne tak ale v našem případě. Naším cílem není až tak vzdělání, jako transformace našeho milého studenta. Nestačí mít informace, protože teprve aplikace těch informací vede k proměně. Tomu říkáme transformativní vyučování. A to v podstatě vidíme na lidech, kteří čtou Bibli. Při čtení Bible jsme transformováni do občanů Božího království. To, co vyučujeme, musí být nějakým způsobem přenositelné do praktického života a zároveň to musí být předatelné z člověka na člověka. Toto je přenositelnost, nebo transferabilita.
A jací bychom měli být my, učitelé? Co dělá dobrého učitele? Zřejmě to, že učitel výborně ovládá svůj předmět. A žije to. Také dokáže vysvětlit a objasnit to, o čem mluví, má komunikační schopnost přednášet na úrovni posluchačů - tak, aby to pochopili. Dobrý učitel také věnuje čas přípravě a organizaci, dobře si ujasní, kam přesně směřuje, nebude v tom mít chaos a ani jeho studenti. Měl by být připraven fyzicky, mentálně i duchovně. A pak, když se věnuje i samotné prezentaci lekce, připraví si vhodné metody, připraví se vhodně...
Vyučujeme žáky především z Božího slova, to je naše učebnice. Je Bohem inspirovaná - psali ji různí lidé, ale Bůh za tím vším stál. Ale vzhledem k tomu, že je to ucelená kniha, složená z mnoha růných žánrů, musíme respektovat nějaké principy při chápání jejího obsahu.
1. doslovné čtení (význam, který se nám zjevně nabízí - asi převážně u příběhů)
2. autorský záměr (co chtěl původní autor vyjádřit - např. při vylití Ducha svatého lidé hovořili jazyky - autor tím chtěl poukázat na to, že se děje něco nadpřirozeného, když lidé zakouší Ducha svatého)
3. respektovat žánr (např. podobenství - má jednu hlavní a jasnou myšlenku, často je to podobenství řečeno v určité situaci, Ježíš tím něco vysvětluje, odpovídá na otázku.
A respektovat kontext. Lidé si často vytrhnou verš a pak tím ospravedlňují své chování. Třeba verš ,,Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje." Dobře, ale předtím stojí verš ,,Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek." To je z Filipským 4,12n.
Žádné komentáře:
Okomentovat